Jaké vzdělávací technologie nám pomáhají v roce 2022 s učením

Pokud se vaše dítě už s Novakid angličtinu učí, termín gamifikace vám jistě není třeba dlouze představovat. Gamifikace v moderním způsobu vzdělávání připomíná tradiční vzdělávací techniky, ale využívá nový digitální přístup. Historicky učitelé odměňovali žáky za čtení, dobré známky a dokonce i za dobré chování. Možnosti pro využití herních mechanismů v digitální éře je ale mnohem širší, ze samotných edukativních nástrojů se totiž stanou prvky hry. 

Znáte hru Minecraft? Tu učitelé po celém světě už léta používají a dokonce existuje i samostatná vícejazyčná knihovna Minecraft Education, kde si každý může vytvořit svou vlastní vzdělávají platformu, která je založena na základě bezplatného učebního plánu.

Gamifikace se rozděluje na dva hlavní typy: strukturální a obsahová. Oba jsou užitečné, ale odlišnými způsoby. Společnou výhodou je, že se studenti mohou učit, zatímco se baví hraním hry. Prostřednictvím gamifikace si mohou procvičovat svoje dovednosti a také si zkontrolovat svoje studijní výsledky.

Jak se ale do hry zapojí učitelé a lektoři? Musí jasně stanovit cíle – správně je formulovat a také žákům srozumitelně sdělit pravidla pro jejich dosažení. Pro studenty není nic nudnějšího než biflování informací. Když ale pedagog promění lekci v dobrodružství díky využití moderních nástrojů, například tabletů nebo telefonů, pak je nuda zažehnána, což je hlavním přínosem gamifikace. Když je učení zábavné, je mnohonásobně efektivnější!

Animace už dávno není jen tradičním odvětvím kreslených pohádek, filmů nebo her. Zajímavá zápletka a vhodný obsah, co napodobuje scénáře ze skutečného života, úžasně umožňuje využívání animace v online vzdělávání, aby se studenti více zapojovali a upevňovali nabyté znalosti a vědomosti. Často animované výukové video kombinuje zvuk, obraz a akci, čímž žáci zapojí své smysly více než při ponoření do textových výukových materiálů. Ukázalo se, že edukativní videa s animacemi – kromě zvýšené motivace – zvyšuje také dlouhodobé uchovávání znalostí.  

V dnešní době na seznam virtuálních technologií pro imerzivní učení patří:

• Virtuální realita (virtual reality – VR)
• Rozšířená realita (augmented reality – AR)
• Smíšená realita (mixed reality – MR)

Kombinací výše uvedených druhů virtuální reality v různých poměrech vzniká tak zvaná prodloužená realita (extended reality – XR).

Především v dnešní uspěchané, chaotické a konzumní době plné neuspořádaných informací, což doprovází nižší rozsah pozornosti, je vytváření zajímavých a strhujících zážitků obzvláště důležité.
Malý příklad: jaká lekce bude zapamatovatelnější – jedna o starém Řecku s učebnicí dějepisu, nebo ta s virtuálními procházkami digitálně zrekonstruovaným starověkým Řeckem? Virtuální cesty mohou přenést žáky spolu s učiteli na zajímavá místa po celém světě i do samotného vesmíru a učit se daná témata vzrušujícím a názorným způsobem.

Mezi další výhody virtualizačních technologií patří tréninkové aktivity v simulovaném prostředí. Třeba takové aplikace virtuální řeči (Virtual Speech) umožňují trénovat tak zvané měkké dovednosti veřejného vystupování před virtuálním publikem.

Umělá inteligence (AI) má silný vliv na vzdělání a již tvoří součást jeho průběžné automatizace. Některé edukační úkoly dokáže s programy se sebevzdělávacími algoritmy zvládnout lépe než skuteční učitelé. Kromě automatizace rutinních výukových úkolů, jako je kontrola nebo hodnocení práce studentů, bude umělá inteligence využívána pro jednotlivé formy vzdělávání a distančního studia, ale také pro adaptivní učení, jehož koncept spočívá v uzpůsobení kurzu potřebám studenta. 

Obrovský potenciál má technologie zpracování přirozeného jazyka (natural language processing – NLP), která se využívá pro rozpoznávání i syntézu řeči. Podobný vývoj se dnes už široce používá v mnoha programech pro výuku cizích jazyků. Jazyková aplikace Dualingo umožňuje studentům nejen poslouchat nová slovíčka, ale také analyzovat, zda je správně vyslovují.

Cloud computing je model vývoje a používání počítačových technologií a je v podstatě základem našeho digitální světa. Různé druhy cloudů už neslouží pouze jako infrastruktura pro vzdálené ukládání souborů nebo databází, ale poskytují přístup k rozličným službám napříč mnoha odvětvími jako zdravotnictví, finance, výroba, zábava a samozřejmě vzdělávání. Většina moderních digitální vzdělávacích systémů je totiž založena na cloudu. Cloudy se používají k vytváření efektivních vzdělávacích prostředí, která umožňují interakci studentů a učitelů z různých částí světa.

Využití moderních metod analýzy dat, včetně umělé inteligence, umožňuje správně určit vzorce v chování studentů, dokáže totiž odhalit nejužitečnější součásti vzdělávacích programů. To je důležité pro přizpůsobení takových programů individuálním potřebám každého studenta, například přidělit lekce navíc těm žákům, kteří mají problém s konkrétním tématem nebo celým studijním předmětem.

Neuropedagogika je obor založený na principech různých neurověd, co studují mozek a jeho nervové procesy. V popředí tohoto oboru je personalizace učebního procesu. Metodologie pedagogické neurovědy ukazuje nejlepší výsledky, když se studují rozličné nové koncepty a dovednosti. Podporuje totiž kritické myšlení a optimálně řeší letitý problém – udržet pozornost studentů, což je jeden z pilířů využití neurověd ve vzdělávání.
Trend integrovat mozkovou vědu do vzdělávání se objevil v 90. letech a za posledních deset let vzrostl o 300 %. Moderní akademické kruhy zvažují potenciál neurověd pro reformu vzdělávání a vývoj bude záviset na vzniku a zdokonalování příslušných technologií.

Lidský mozek má vrozený limit toho, kolik informací dokáže během jedné lekce vstřebat. Opakováním studovaného materiálu se předmět lépe asimiluje. Tradiční vzdělávání je bohužel postavené na přetěžování studentů dlouhými přednáškami a očekává se od nich, že si vše zapamatují. To není samozřejmě efektivní ani užitečné.

Na pomoc přichází m-learning (microlearning), kdy se téma rozdělí do několika krátkých lekcí. Z dlouhodobého hlediska tento přístup pomáhá upevňovat nové znalosti a dovednosti.

Novou technologií je dnes nano-learning, kdy se lekce učí ve velmi malých sekcích, přesně tehdy a tam, kde je to vhodné. Takový model se dá aplikovat na principy učení akademických či odborných témat a krátké lekce absolvovat třeba přes WhatsApp nebo Slack. Další nano-learningové platformy předávají znalosti dokonce i přes sociální sítě, jako je Twitter nebo Tik Tok.

Jaký je váš názor na moderní vzdělávací technologie? Jste nadšeni z nových možností, které s sebou technologický vývoj přináší? Anebo patříte mezi zastánce tradičních metod? Podělte se s námi o své názory v sekci komentářů níže.