7 min Lidská paměť je fascinující a dobře fungující paměť je také základním předpokladem pro učení. Co je to paměť? Jak a kdy se u dětí vyvíjí? Jak si vlastně mozek ukládá naše vzpomínky do paměti? Jak dětskou paměť trénovat a čemu se naopak vyvarovat? To jsou otázky, kterými se budeme zabývat v dnešním článku.
Co je to paměť, její druhy a formy ukládání
Paměť je doslova komplexní fenomén, který nezahálí ani v noci. Paměť je schopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat informace o určitých zkušenostech. Mozek je přijme, zpracuje, uskladní, pak uskladněné informace vydává a znovu poznává ty, které si už předtím zapamatoval.
Druhy paměti
Senzorická smyslová paměť
Někdy se tomuto druhu paměti říká ultrakrátká a slouží k prvotnímu posouzení důležitosti, informace se zde uchovávají do 2 vteřin.
Krátkodobá paměť
Vědomá aktivní část paměti se nazývá také jako pracovní a odehrává se v ní většina psychických procesů. Zlepšuje se během celého dětství, je však omezena svojí kapacitou. Přibližně od puberty je krátkodobá paměť zralá a výkonná jako u dospělého jedince.
Dlouhodobá paměť
Dlouhodobá paměť po zpracování přebírá informace z té krátkodobé. V této paměti uchováváme jen významné osobní zážitky a zkušenosti, pojmy a jejich významy a také nejrůznější postupy, jako je plavání nebo jízda na kole.
Emoční paměť
Kromě zapamatování specifických zážitků a událostí si ukládáme do paměti nejrůznější emoce a pocity jako radost, strach, spokojenost, pocit jistoty či nebezpečí. Emoční paměť, tato specifická lidská kapacita, se tvoří v amygdale – části mozku, která je vyvinutá hned po narození dítěte.
Formy ukládání paměti
Princip ukládání paměti se dělí na vizuální, akustický a sématický. Jaké informace se uloží do dlouhodobé paměti určuje část mozku hipokampus. Jedná se o jednu z oblastí mozku, která má schopnost generovat nové neurony a nová spojení mezi nimi. Hipokampus proto hraje zásadní roli při učení, ale také v prostorové orientaci, pomáhá nám pohybovat a komunikovat s okolním světem.
Jak funguje dětská paměť
Dětská paměť nefunguje stejně jako u dospělého člověka. Má svoje specifika a k jejímu rozvoji dochází už před porodem, kdy si dítě pamatuje maminčin hlas. A když přijde na svět, rozezná ho mezi ostatními. V prvních šesti měsících života se miminko učí spoustě nových věcí a mozek roste velice rychle, protože zpracovává každý smyslový dojem. Napřed se rozvíjí paměť krátkodobá, dlouhodobá až později.
První vzpomínky máme nejdříve v 18 měsících, ale většina z nás si je nepamatuje. Paměť se postupně rozvíjí od věku dvou let, díky krátkodobé paměti si dítě pamatuje věci z nedávné minulosti a dlouhodobá mu například pomáhá vzpomenout si na to, jak se jezdí na koloběžce. Ve třech letech si už pamatují pojmy, barvy nebo čísla.
Jak rozvíjet a trénovat paměť
Odborníci se shodují, že nejdůležitější je stimulace, přísun informací a aktivity. Od názoru, že strukturu mozku určuje genetická vybavenost, se odklonili. K trénování dětské paměti, fantazie či kreativity mají rodiče celou řadu možností a zábavných forem. Zkuste s vaším dítkem vyzkoušet některé z nich:
- Pexeso – populární paměťové kartičky, známé jako pexeso, jsou perfektní pro trénování paměti, ale také soustředěnosti. Pokud máte doma malého angličtináře, můžete použít kartičky v angličtině.
- Písničky, básničky, říkadla – trénujte kapacitu paměti, ale i řeč a fantazii, s dětskými říkankami či písničkami. O úžasných přínosech hudby jsme již psali dříve.
- Puzzle skládačky – skládání puzzle představuje skvělý podnět pro zvýšení mozkové činnosti, zároveň při něm dítě zapojí motorické schopnosti a představivost.
- Vyprávění příběhů – vyzvěte dítě, ať vám vypráví příběh oblíbené knihy, děj filmu nebo televizního seriálu. Jedná se o vynikající stimulaci paměti.
- Opakování – základní metoda, která zahrnuje vše od čtení zajímavých příběhů, jejich následného rozebírání a pokládání otázek přes interaktivní činnosti až po hraní her. Opakování patří mezi efektivní metody učení oblíbené i žáky Novakid.
- Kreslení – nechte dítko nakreslit, co prožilo s dětmi při hraní v parku nebo ve školce.
Co paměti prospívá a škodí
Stejně jako pečujeme o ostatní části těla, také naší paměti prospívá zdravý životní styl. Připomeňme si pár základních faktorů:
- Omezit příjem cukrů – větší množství přidaného cukru zhoršuje podle vědců paměť.
- Pravidelný pohyb – vznik nových neuronů v mozku lze podpořit fyzickými aktivitami, které navíc zlepšují kognitivní funkce včetně naší paměti.
- Vyhnout se stresu – stres obecně oslabuje naši psychiku, zhoršuje paměť a narušuje myšlenkové procesy u dětí i dospělých.
- Kvalitní spánek – dostatečné množství spánku je vitální, jelikož se během spánku vzpomínky ukládají do dlouhodobé paměti.
- Vitamíny a antioxidanty – především nedostatek vitamínu D se projevuje zhoršenou pamětí. Strava by měla být bohatá na vitamíny i antioxidanty, které pomáhají odstranit stres a trénovat paměť.
- Meditace – pravidelná meditace zlepšuje mimo jiné prostorovou paměť, stabilní soustředění a celkovou pohodu.
Zaujalo vás téma dnešního článku? Jak doma trénujete paměť s dětmi vy? Dejte nám vědět v komentářích níže.
A nezapomeňte Novakid následovat na sociálních sítích, ať vám neutečou poslední novinky.
